|
|
Benediktinský klášter sv. Gabriela
Wagner, David ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Těšínská Lomičková, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá historií benediktinského kláštera sv. Gabriela na Smíchově, který patřil do beuronské kongregace. Soustředí se na několik sporných momentů, které byly prozatím nedostatečně vyřešené a českou literaturou přehlížené. Zásadní otázkou totiž zůstává, proč přesně musely sestry odejít. K vyřešení tohoto problému jsem musel podniknout hlubší studii Beuronu jako fenoménu a pokusit se ho zařadit do kontextu konce devatenáctého a začátku dvacátého století a hlavně přesněji prozkoumat profily jednotlivých sester. V práci pak docházím mimo jiné k závěru, že důvodem jejich odchodu a celkové specifičnosti kláštera byla zvláštní kombinace do extrému dosaženého katolictví, němectví a vesměs šlechtického původu. Všechny tyto tři hodnoty stály přímo v opozici proti hodnotám vyznávaným nově vzniklým československým státem, jehož aparát navíc nechápal nebo nechtěl chápat mentalitu a závazky sester. Situace nakonec vrcholí odstěhováním sester ze země a prodejem budovy Ministerstvu pošt a telegrafů s vymíněním zvláštního věcného břemene: povinného konání bohoslužeb v kostele, který se tak zachoval dodnes téměř neporušený a je tak nejkomplexnější a největší památkou beuronského umění na světě.
|
|
|
Svatojiřské abatyše a korunovace českých královen
Pacovský, Karel ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá korunovacemi českých královen s důrazem na účast abatyší benediktinského kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. Tento fenomén sleduje v průřezu celých jeho dějin, od první české korunovace v roce 1085 po poslední v roce 1836, a pokrývá tak dlouhé období od středověku přes raný novověk až po práh moderní doby. Cílem práce je objasnit vznik, vývoj a proměny úlohy, která svatojiřským abatyším během korunovačního obřadu připadla a která nemá jinde v Evropě obdoby. Pokouší se také určit, která konkrétní abatyše při které jednotlivé korunovaci asistovala, případně i zjistit podrobnější informace o jejím životě a nastínit situaci kláštera v dané době. K tomu využívá především svědectví dobových pramenů nejrůznější povahy, od letopisů a kronik, přes korunovační řády a popisy, listiny a deníky, po náhrobky a ikonografické prameny. Na základě provedeného výzkumu se ukazuje, že úloha abatyší při korunovacích se v průběhu staletí proměňovala. Zatímco ve středověku spočívala především v doprovodu královny, později se abatyše spolu s pražským arcibiskupem a nejvyšším purkrabím podílela na samotném aktu korunování. Ačkoli bývá za původce této tradice běžně považován Karel IV., je pravděpodobné, že tato zvyklost svými kořeny sahá již do doby přemyslovské. Klíčová slova:...
|
|
|
Svatojiřské abatyše a korunovace českých královen
Pacovský, Karel ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá korunovacemi českých královen s důrazem na účast abatyší benediktinského kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. Tento fenomén sleduje v průřezu celých jeho dějin, od první české korunovace v roce 1085 po poslední v roce 1836, a pokrývá tak dlouhé období od středověku přes raný novověk až po práh moderní doby. Cílem práce je objasnit vznik, vývoj a proměny úlohy, která svatojiřským abatyším během korunovačního obřadu připadla a která nemá jinde v Evropě obdoby. Pokouší se také určit, která konkrétní abatyše při které jednotlivé korunovaci asistovala, případně i zjistit podrobnější informace o jejím životě a nastínit situaci kláštera v dané době. K tomu využívá především svědectví dobových pramenů nejrůznější povahy, od letopisů a kronik, přes korunovační řády a popisy, listiny a deníky, po náhrobky a ikonografické prameny. Na základě provedeného výzkumu se ukazuje, že úloha abatyší při korunovacích se v průběhu staletí proměňovala. Zatímco ve středověku spočívala především v doprovodu královny, později se abatyše spolu s pražským arcibiskupem a nejvyšším purkrabím podílela na samotném aktu korunování. Ačkoli bývá za původce této tradice běžně považován Karel IV., je pravděpodobné, že tato zvyklost svými kořeny sahá již do doby přemyslovské. Klíčová slova:...
|
|
|
Benediktinský klášter sv. Gabriela
Wagner, David ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Těšínská Lomičková, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá historií benediktinského kláštera sv. Gabriela na Smíchově, který patřil do beuronské kongregace. Soustředí se na několik sporných momentů, které byly prozatím nedostatečně vyřešené a českou literaturou přehlížené. Zásadní otázkou totiž zůstává, proč přesně musely sestry odejít. K vyřešení tohoto problému jsem musel podniknout hlubší studii Beuronu jako fenoménu a pokusit se ho zařadit do kontextu konce devatenáctého a začátku dvacátého století a hlavně přesněji prozkoumat profily jednotlivých sester. V práci pak docházím mimo jiné k závěru, že důvodem jejich odchodu a celkové specifičnosti kláštera byla zvláštní kombinace do extrému dosaženého katolictví, němectví a vesměs šlechtického původu. Všechny tyto tři hodnoty stály přímo v opozici proti hodnotám vyznávaným nově vzniklým československým státem, jehož aparát navíc nechápal nebo nechtěl chápat mentalitu a závazky sester. Situace nakonec vrcholí odstěhováním sester ze země a prodejem budovy Ministerstvu pošt a telegrafů s vymíněním zvláštního věcného břemene: povinného konání bohoslužeb v kostele, který se tak zachoval dodnes téměř neporušený a je tak nejkomplexnější a největší památkou beuronského umění na světě.
|
host ::
RSS.